sobota 29. dubna 2017

Cvičení a jídlo, jídlo a cvičení

Poté, co jsem na instagramu zveřejnila fotku své "proměny", strhla se lavina dotazů, jak jsem to udělala. Denně mi od vás chodí vzkazy a zprávy, které mi dělají neskutečnou radost, protože kromě dotazů se se mnou dělíte i o to, že jsem vás inspirovala k tomu, abyste se sebou začali(y) něco dělat. Nedokážu slovy popsat, jak velkou radost z toho mám, protože bych si opravdu nikdy nepomyslela, že právě já budu moci někoho inspirovat k jakémukoliv pohybu či změně k lepšímu a zdravějšímu životnímu stylu. Děkuju vám za to!



Rada jak rychle, efektivně a trvale zhubnout je fádní a už tisíckrát ohraná, přesto jediná, která skutečně funguje. Shrnula bych ji do několika bodů:

1) Srovnej si v hlavě proč to děláš a co očekáváš.
2) Největší část úspěchu tkví v jídle - změň své stravovací návyky.
3) Buď trpělivý.
4) Najdi pohyb, který tě bude bavit (v ideálním případě ho i pravidelně praktikuj:))
5) Pochval se za každý další den, kdy se snažíš nových návyků držet.
6) Buď trpělivý.
7)Vynecháním tréningu nebo zhřešením v jídle svět nekončí a tvoje cesta za lepším JÁ už vůbec ne.
8) Všímej si víc svých předností než nedostatků.
9) Nezapomínej na pravidelný pitný režim.
10) BUĎ TRPĚLIVÝ. Výsledky se dostaví, někdy to nejde tak rychle, jak by si člověk přál, ale dej svému tělu čas, aby ti uvěřilo, že to s ním myslíš vážně a že se nevrháš jen do krátkodobé diety v zoufalé touze mít ji už za sebou, aby sis dal kus dortu.
11) Nezapomínej, že VŠECHNO je v hlavě.
12) Nedávej si žádné šibeniční termíny (do 1.července zhubnu 15 kg a místo břicha budu mít pekáč buchet, jinak to léto nebude stát za nic!)



Ne, nezbláznila jsem se a není to ani chyba tisku, bod 3, 6 a 10 se opravdu shoduje a je velmi důležitý. Co když po dvou, třech, čtyřech týdnech jakékoliv změny, na které jsme pracně dřeli, nevidíme žádný (pro nás uspokojující) výsledek? V tu chvíli začneme pochybovat, má to vůbec cenu? Začneme být netrpěliví. Začneme se víc pozorovat. Začne nás to zkrátka pěkně stresovat a štvát. Já osobně jsem teď ve fázi, kdy se nevážím, neměřím, nepozoruju. Nestresuju se tím. Ani omylem. Vše, co teď dělám, dělám proto, že mě to baví a proto, že se pak cítím dobře. Každý den není růžový, ale přesto se mi večer líp usíná, když vím, že mám za sebou den, kdy jsem se víceméně úspěšně držela svých zásad a pod náhlým návalem stresu nebo tlaku někde zvenčí do sebe zbytečně nenatlačila tatranku (nebo dvě). Buďte důslední, ale ne přehnaně sebekritičtí. Sama jsem mnohokrát zažila, jak je těžké pokračovat dál, když mám hlavu zavalenou výčitkami svědomí, že jsem dnes to a to nezvládla tak, jak jsem chtěla. Že nejsem dost dobrá na to, abych to zvládla. Jaké vidím plus v tom, že nejde všechno hned? Čím déle na sobě pracujete, ať už po fyzické či mentální stránce, tím větší je pravděpodobnost, že se nové návyky stanou skutečnou a dlouhodobou součástí vašeho života. Že změna bude trvalá. Že to není jen na chvíli, ale napořád. Najednou zjistíte, že už se vlastně ani tolik snažit nemusíte, protože se to všechno pomalu začalo stávat vaší přirozenou součástí. Což by měl být náš hlavní cíl. Trvalá změna, přinášející nám uspokojení a radost. Dobrý pocit ze sebe sama...

JAK TO MÁM TEĎ SE CVIČENÍM?

V jednom z předešlých článků jsem se s vámi podělila o svou lásku k Insanity. Tehdy jsem měla za sebou první odcvičený týden FOCUS T25 fáze Alpha. Je to neskutečný, jak to utíká, včera jsem dokončila 9.týden. Ještě pět dní a jsem u konce s fází Beta. A mé dojmy? Miluju to čím dál víc. Baví mě to na 110%. Cvičení vřele doporučuji i začátečníkům, první fázi hravě zvládnete a zlepšíte si fyzičku. Cvičí se 5x týdně 25min + necelé 3 minutky protažení. Pátky jsou náročnější, protože se spojují vždy dva workouty, tudíž cvičíte necelou hodinu. Celých 5 týdnů cvičíte pouze vahou vlastního těla, tzn. nepotřebujete žádné cvičební pomůcky. Přiznám se, že Beta mě baví víc. Koncept cvičení je stejný, 25 min od pondělí do čtvrtka, v pátek 50 min + protažení. Z pomůcek využijete cvičební podložku a činky. Já jsem začala s dvoukilovkama, ale poměrně rychle jsem je vyměnila na tříkilovky a dost také využiju 5ti kilový kettlebell. Já sama jsem si před pár týdny celý cvičební plán překopala, aby mi víc vyhovoval. Na IG jste možná postřehli mé první nenápadné a nesmělé kroky směr fitko. Původní plán byl navštěvovat ho alespoň 3x týdně. Realita je taková, že díky hlídání, nemocem dětí  a různým neplánovaným situacím se tam dostanu max 2x týdně. Když víckrát, tak to musí už být hoooodně vydařený týden a těch mnoho poslední dobou není. (O mých fitnessáckých začátcích vám napíšu jindy:)) Takže teď střídám posilovnu, FOCUS T25, kdy si spojím v jednom dni dva workouty, běh jsem výrazně omezila (a ano, chybí mi, ale časově už ho nemám kam momentálně natlačit), běhám max 2x-3x týdně, někdy ani to ne. A na jógu mi už zbývá pouze víkend. Neděle mám válecí, aneb rest day, i když by se opravdu nabízelo, abych se právě některé z těchto aktivit věnovala o víkendu, nicméně za a) odpočinek musí být a za bé) čas věnovaný rodině taky musí být :))



JAK TO MÁM TEĎ S JÍDLEM?

Jídlo, jídlo, věčné a nekonečné téma (které mě ale baví:)) S jídlem to mám teď dobrý :) Rozumím si s bílkovinami, sacharidy i tuky :) Požádala jsem o pomoc a nechala si sestavit jídelníček, se kterým jsem nadmíru spokojená, i když aktuální výsledek je kilo a půl NAHOŘE ne dole. Ale nevadí, vím, proč to tak je, vím, že to je nezbytná součást, ale hlavně, cítím se teď opravdu moc fajn. Vím, že tělo dostává vše, co potřebuje a tak jsem spokojená. Můj nákupní košík vypadá dá se říct stejně, jako před jídelníčkem, ale změnil se poměr makroživin na mém talíři a rozhodně se i zvětšily porce jídla, které si servíruju k obědu a k večeři. Začala jsem opět jíst přílohy, které jsem dřív vynechávala. Hřeším v jídle? Všeobecně určitě ano! Jasně, že si někdy ráda dopřeju! Teď aktuálně se ale snažím jíst tak, jak mám, i když občas si vytvořím něco mimo jídelák (ach ty brownies). Na druhou stranu je mi to i k užitku. Učím se počítat (kj, kcal) a vhodně takové jídlo do svého dne zakomponovat. A samozřejmě se snažím také zvolit vhodné suroviny, ze kterých si něco vytvořím, protože mě to v kuchyni prostě baví. Jídelníček jsem si pořídila proto, abych se naučila jíst ve správném poměru - aby ničeho nebylo málo, ani moc...Beru ho naprosto v klidu a pomalu se učím, jak zacházet s kaloriemi (roky jsem se tomu úspěšně vyhýbala, ale hold mě to taky neminulo). Zkrátka s jídlem jsem teď tak nějak na jedné vlně a vzájemně si vyhovujeme, abych tak řekla.



Uff, jestli jste to dočetli až sem, tak děkuju! Vážně mám někdy problém být stručná :))

Takže závěrem - sportu zdar a jídlu třikrát hurá! Mějte rádi sami sebe a tělo i duše vám to stonásobně vrátí!

Hezký víkend moji drazí.

Jana

pátek 14. dubna 2017

Moje začátky s jógou

Na začátku letošního roku jsem si nedávala žádná předsevzetí, kromě jediného - dala jsem si za úkol letos zkoušet nové, pro mně dosud nepoznané věci. Kupodivu se mi to zatím docela daří, pár kroků novým směrem jsem udělala a je to fajn pocit...

Jedním, z těch mých "nových" požitků, se stala JÓGA. Plánované to vůbec nebylo, naopak mám pocit, že si mně našla sama (díky jógo :))



Začalo to v polovině ledna, kdy jsem po ránu vyběhla na svou obvyklou trasu, venku bylo -8C, sníh mi křupal pod nohama a najednou bum, měla jsem pocit, že se mi lýtko roztrhlo vejpůl. Nikdy jsem při běhu takovou bolest do té doby nezažila. Takže jsem se poslední dva kiláky dobelhala domů a v následujících dnech na mě padla depka - běhat nemůžu. Nejde to, bolí to. Co budu dělat? Byla to pro mně už naprosto rituální, téměř každodenní činnost a najednou po běhu zbylo vzduchoprázdno. Noha tedy měla zůstat v klidu, ale já jsem se i přesto chtěla "nějak" hýbat. Naprosto spontánně mě napadlo zkusit jógu. Proč ne? Není to žádný hopsavý pohyb, tak to prostě vyzkouším.



První mé kroky vedly samozřejmě na youtube, kde jsem si našla videa v češtině pro začátečníky, aby mi bylo polopaticky při všech asánách vysvětleno, co že se to po mně vlastně chce :)) A bylo to fajn! Tato videa trvala v průměru 20-30 minut, postupně jsem se začala učit, jak se jednotlivé asány jmenují, jak správně dýchat (mám pocit, že i po těch téměř třech měsících s tím dechem stále bojuju), jak se chvíli soustředit jenom sama na sebe. Což je pro mně jedna z nejtěžších částí, protože prostě neumím úplně vypnout hlavu. Každopádně s každou další odcvičenou hodinou cítím, že je to lepší a lepší, prostě mi to dokáže dokonale hlavu pročistit a tělo očistit. Po cvičení si pokaždé připadám, jak kdybych se probudila, probrala z nějaké té pomyslné každodenní letargie, ani nevím, jak ten pocit přesně popsat. Ale je úžasný.



Z youtube jsem se brzy přesunula na jogavirtual a jsem nadšená! Po zakoupení předplatného časopisu JÓGA DNES, dostanete přístup i k online videím, takže taková radost 2v1. Nabídka co cvičit, je velká, u mě většinou vítězí POWER JÓGA, ale vyzkoušenou už mám i jemnou ranní jógu, aštanga jógu, jógu pro bolavá záda, hatha jógu a zamilovala jsem si pozdrav slunci, který se snadno může naučit opravdu každý a po ránu je to naprosto dokonalé protažení těla a probuzení mysli. Cvičím většinou 45-75min, podle toho na co mám zrovna chuť a taky čas. Na jogavirtual.cz najdete také jógu pro děti, takže si můžete zacvičit s vašimi malými ratolestmi (a končí výmluva - nemůžu cvičit, nemám hlídání) :)


CO MI JÓGA DALA?

I když cvičím jen cca 2x-3x týdně,  už prakticky po měsíci mě zbavila bolesti zad. Záda mě bolela několik měsíců, dá se říct, že nebylo ráno, abych se nevzbudila se slovy "bolí mě záda". Kdo zná a zažil, ví jak je to neskutečně otravné a únavné. Jóga se stala dokonalým lékem bez lékaře. Jsem z toho nadšená, protože záda mě už několik týdnů nebolí a to jen díky józe. Taky jsem poznala, že jóga nerovná se nudě. Naopak. Ale nejspíš jsem k tomu potřebovala dozrát, v předešlých letech mě ty pomalé pohyby a náročné pravidelné dýchání prostě vůbec nebavily. Teď se to pro mně stalo úžasnou formou relaxace, kdy si vyloženě užívám to pomalé uvědomování si každé části svého těla. Moc se mi líbí, jak Vašek Krejčík ve svých lekcích často opakuje, že neexistuje nedokonalá asána. Každá asána, neboli pozice, je dokonalá v rámci toho, jak ji naše tělo zvládá. Protože naše tělo je dokonalé. Člověk si najednou opravdu začne uvědomovat, jak je tělo skutečně dokonalý nástroj, že zvládá vše, co po něm chceme. U jógy máte čas na tohle uvědomění. Jednotlivé pozice vás vyloženě vyzývají k tomu, abyste si každou jednotlivou část svého těla U-VĚ-DO-MO-VA-LI. Já osobně se stále teprve učím mít své tělo ráda, jelikož mi hlava celý život říkala opak, je to opravdu běh na dlouhou trať. Ale každý z nás tento boj může vyhrát. A nejde snad ani o to, dosáhnout dokonalosti. Jde jen o to, abychom se měli rádi takoví, jací jsme. A já cítím, že v tomhle může být jóga velkým pomocníkem.

Namasté.

S láskou

Jana