V letošním roce mám nějak šťastnou ruku na výběr knih. Od ledna jich mám přečtených šest a jedna lepší než druhá...a které to byly?
Název: Je to i můj život
Autor: Jodi Picoultová
Hodnocení: *****
První knížka, která se mi v roce 2018 dostala do ruky, byla od Jodi. Dostala jsem ji jako dárek od kamarádky k Vánocům. Mám tuhle autorku moc ráda, četla jsem Vypravěčku a z té jsem byla prostě úplně na větvi. Je to i můj život moje očekávání naplnila, nicméně téma je drsnějšího rázu. Tříleté Kate byla diagnostikována leukemie. Veškeré nemocniční hrůzy, které čekaly rodiče s malou holčičkou v prostředí nemocnic i doma, autorka vylíčila na jedničku. Poté, co se mladý pár rozhodne mít druhé dítě, které by mohlo být vhodným dárcem pro jejich první dcerku, se jejich život úplně obrátí vzhůru nohama. Kniha líčí osudy celé rodiny, ale ústředními postavami zůstávají sestry Kate a Anna. Jak dlouho vydrží mladší Anna lékařské zákroky na vlastním těle, aby udržela sestru při životě? Zachrání ji? Má rodina právo tohle po druhém dítěti vůbec chtít? Bude Vám běhat mráz po zádech. A závěr knihy Vás totálně dostane a překvapí!
Doporučuju a dávám pět hvězdiček z pěti.
Název: Hana
Autor: Alena Mornštajnová
Hodnocení: *****
Než jsem začala psát tyto řádky, držela jsem v rukou "Hanu" a uvnitř se mi to zase všechno trochu sevřelo - stejný pocit, jaký jsem měla celou dobu při čtení knihy. Alena Mornštajnová Vás vtahuje do děje pomalu, postupně se dostává k jádru celého příběhu, jako když sloupáváte pomalu vrstvy cibule. Ústředním tématem této neuvěřitelně silné knížky není jen holocaust, ale i láska, rodina, chuť přežít, ale i to, jak moc těžké je pokračovat v životě, když přijdete o všechny blízké, když máte v hlavě uložené vše, co jste viděli, čeho jste chtě nechtě museli být svědky, co jste sami museli udělat nebo naopak co jste udělat nedokázali pro záchranu Vašich nejbližších. Je to kniha o ztrátách. O naději. O víře i o tom, jaké to je víru ztratit. O tom, že i když už ve svých dalších dnech nevidíte ani špetku něčeho dobrého, může Vám do života vstoupit někdo, kdo Vám to srdce zase naplní. Škoda, že jsem si tady nastavila jako maximum pro hodnocení pět hvězd, protože Haně bych dala s chutí šest.
Název: Šťastní lidé mají šťastný život
Autor: Agnes Martin - Lugand
Hodnocení: *****
První díl - Šťastní lidé čtou a pijou kávu, jsem četla před rokem a půl. Na to jak optimistický měla kniha název i obálku, byl obsah (na mně) víc než smutný. Autorka píše takovým tím lehkým čtivým stylem, kdy přelouskáte 150 stran rychlostí blesku, ani nevíte jak. Šťastní lidé mají snadný život navazuje na první díl, ve kterém hlavní hrdinka Diane přišla při autonehodě o manžela a dcerku a poté, aby se vzpamatovala, odjela z rodné Paříže do Irska, kde chtěla nabrat druhý dech. Tam se zamiluje do na první pohled nesnesitelného morouse, odmítavého, zádumčivého samotáře Edwarda. Ve druhém díle se jejich cesty opět skříží, i když je dělí stovky kilometrů, rozdílné způsoby života a také tak trochu hrdost a tvrdohlavost. Jak to s nimi dopadne Vám neřeknu, povím však, že se knížka četla jedním dechem, ano, celou dobu má takový ten smutný nádech ze ztráty rodiny hlavní hrdinky, zároveň je v ní ale spousta vtipných situací a chvilek, kdy cítíte, že naděje na lepší zítřky pořád existuje...
Název: Nejlepší pro všechny
Autor: Petra Soukupová
Hodnocení: *****
Měla jsem pocit, že Nejlepší pro všechny na mě vykukuje ze všech stran. Ta kniha byla prostě všude - jak na internetu, tak v obchodech, neustále ji někdo zmiňoval a protože bych moc ráda četla víc knížek od českých autorů, tak u mě nemohla zůstat bez povšimnutí. Dobře jsem udělala. Je výborná. Příběh svobodné matky Hany, která se živí jako herečka a tak trochu nezvládá zkrotit svého desetiletého syna Viktora. Rozhodne se ho z Prahy "přesunout" k babičce na venkov, kde malý Viki pozná úplně jiný, nový život. Ze začátku se vzpírá úplně všemu, odmítá všechno a všechny a chce zpátky domů. Časem si ale zvyká na soužití s babičkou, které se musí v lecčems podřídit a nakonec ne vždy mu to je na škodu. Kapitoly jsou psané na střídačku z pohledu desetiletého dítěte a z pohledu dospělých. Celé to beru jako skvělou sondu do dětské duše i hlavy, často přikyvujete - "ano, ano, takhle to ty děti dělají", často si říkáte "pane bože proč to ti dospělí takhle dělají??" Je to střed tří generací, kdy každá má svou pravdu, je to kniha o lásce, přátelství, mateřské lásce, zklamání, touhách... Petra Soukupová prostě umí!
Název: Byly tady a už nejsou
Autor: Haylen Beck
Hodnocení: ****
Audra, matka dvou dětí, projíždějící Arizonou a prchající před svým násilnickým manželem, je zastavena šerifem za drobný dopravní přestupek. V tu chvíli se z jejího života stává peklo. Dostane se do vězení, kde na její otázku "Kde jsou moje děti?" odpoví zkorumpovaný šerif "Jaké děti?"
Po celou dobu jsem si říkala, že tohle je skutečná noční můra každého rodiče. Dnešní doba, ve které naše životy řídí internet, je o to nebezpečnější, že v tom virtuálním světě existují tak temná zákoutí, že o nich běžný uživatel nemá ani ponětí. Je to skutečně napínavý thriller, ze kterého mi chvilkama bylo vážně divně. Kniha se čte skvěle, bezpochyby. Přesto mě závěr lehce zklamal, ani nevím proč. Čekala jsem nějakou perličku na závěr a ta se nějak nekonala. Přesto hodnotím čtyřmi hvězdami a určitě doporučuji, pokud máte rádi napětí a láká Vás něco jiného, než klasické severské detektivky.
Název: Eleanor se má vážně skvěle
Autor: Gail Honeymanová
Hodnocení: *****
Eleanor mě dostala hned od začátku. Musíte ji mít prostě rádi. I když má jednu vadu na kráse, i když má svých pár zajetých stereotypů, od kterých nechce upustit, i když pije příliš mnoho vodky a myslí si, že není hodna lásky. Ani přátelství. Ani žádného podobného citu od někoho dalšího. A tohle vše má svůj původ v nešťastném dětství, kdy si prožila peklo, které si uvnitř sebe nesla i do budoucna. Platonicky se zamiluje do muže, kterého vůbec nezná a její cesta za tím, aby ho poznala a aby ta jejich nekonečná láska skutečně ožila, je smutná i vtipná zároveň. Budete se bavit, vážně. Budete s ní i smutnit. A možná Vám stejně jako mě potečou slzy a budete si říkat, proč je ten život tak nespravedlivý. Nakonec to štěstí ale nemusí hledat tak daleko, jak se jí původně zdálo. Někdy je na dosah ruky. Jen nám trvá, než prozřeme a skutečně ho uvidíme. Stejně jako Eleanor.
Těším se, že si tuhle knížku někdy přečtu znova, je to ten typ knihy, ke které se ráda vrátím a Vám ji vřele doporučuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat