úterý 13. června 2017

Motivation aneb nevzdávej to a vytrvej

Dnes jedno zamyšlení na téma, jak jít za tím, za čím chceme. Hodně často mi píšete vzkazy s dotazy, kde beru motivaci a co je ten můj hnací motor? Jak už jsem psala v některém z předešlých článků - pohyb mě baví (a zdá se, že čím dál víc), takže pro mě není nijak těžké se k tomu "dokopat" a to z prostého důvodu - dokopávat se nemusím, zkrátka se na to každý den těším.

Nicméně jsem během té své cesty za zdravějším a silnějším "já" pochopila to, že k tomu, aby vše dobře fungovalo a dostavovaly se výsledky, potřebuji životně nutně ŘÁD a PLÁNOVÁNÍ.
To je také asi jeden z důvodů, proč mě tak chytlo Insanity. Každý den jsem přesně věděla, co mě čeká a jaký (cvičební) úkol musím splnit. To samé teď zažívám nejen s tréninky, ale i s jídlem.



Plánování a hlavně dodržování plánu pro mě osobně neznamenalo jen to, že si své úkoly a cíle zapíšu barevnýma fixama do hezkého diáře. Ani zdaleka ne. Vím, že se pořád zas a znovu opakuji, ale pokud si tyto věci nesrovnáme v hlavě, je nám i celá armáda popsaných diářů k ničemu. Někdy mám sama ze sebe zoufalý pocit, že na vše přicházím strašně pozdě, že jsem to tak a tak přece mohla dělat už dávno, že všichni ostatní tyhle zdánlivě obyčejné věci vědí a roky se jimi řídí, jen Jana zase objevuje Ameriku jako poslední. Na tom ale nakonec nezáleží, protože NIKDY není pozdě na to, aby člověk něco ve svém životě změnil.



V posledních týdnech se tedy řídím vším, co si plánuji, ať už krátkodobě (jídlo na den dva dopředu), či cvičení (týden až měsíc dopředu) a konečně začínám mít pocit, že sklízím ovoce přesně takové chuti, v jakou jsem doufala a přála si. V jednom z dalších článků vám podrobněji napíšu o své cestě k IIFYM ( If it fits your macros ), kterou se mé stravování začalo ubírat, aniž bych nad tím nějak dumala nebo ji plánovala. Prostě to tak nějak vyplynulo a musím říct, že nikdy mi nebylo líp a nikdy jsem neměla z jídla takový požitek, jako v posledních týdnech. Můžu za to poděkovat jídelníčku, který jsem si nechala na míru udělat a také tak trochu své vlastní zvědavosti, ale o tom až příště.



Co se pohybu týče, tam je to pro mě tak nějak jednodušší. Celý cvičební program FOCUS T25 mám za sebou a popravdě jsem moc nevěděla, co dál. Takže jsem nějaký čas cvičila stále se Shaunem + Jillian (její program BODYSHRED je taky docela síla), obzvlášt, pokud si to spojíte dohromady a máte z toho hodinku čistého času poměrně náročného pohybu Shaun + Jill. Od června jsem se pustila do výzvy s @jmenujisepeta , na jejímž blogu najdete super videa, díky kterým si dáte pěkně do těla. A samozřejmě když čas a okolnosti dovolí, tak mé kroky míří do posilovny, kam od září snad už budu moct chodit pravidelněji, protože nám začne doma zcela jiný a nový režim. Takže co se mého cvičebního plánu týče, mám v něm plus mínus jasno na dalších pár týdnů či měsíců.

Brzy mi začne nová etapa, která bude trvat cca půl roku - učení. Je to další střípek z toho mého letošního plánování, těším se na to moc a snad to své úsilí budu moci v příštím roce zúročit tak, aby i vy, kteří mě sledujete a jste mi velkou oporou na této cestě, jste z toho měli užitek. Víc ale opět prozrazovat nebudu, abych něco předem nezakřikla (na to jsem expert).



Dostávám se k závěru článku a mám obavu, že si říkáte, co tímhle vším chtěl vlastně básník říci?:))
Jednu prostou věc - nenechávejte věci kolem sebe jen tak plynout s vizí, že to "nějak" dopadne. Mít jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle, za kterými naše kroky směřují, je úžasný hnací motor a dává nám pocit, že máme věci pod kontrolou (což ve finále opravdu máme). A ještě jedna poznámka na závěr - chodí mi od vás opravdu moc krásné zprávy, ani nemůžu slovy popsat, jak mě to těší. Vidíte motivaci v tom, že obtloustlá mamina jako já, dokázala něco málo ve svém životě změnit, ale ráda bych vám řekla, že každým takovým slovem MOTIVUJETE VY MĚ. Několik úžasných žen se už vydalo díky tomu všemu na podobnou cestu, za zdravějším "já" a ve mě se všechno jen tetelí blahem při pomyšlení, že jsem k tomu malinkým střípkem své zkušenosti mohla přispět, i kdyby to byl pouze váš prvotní signál ( "když to tahle špekounka zvládla, dám to taky!") Mám z toho obrovskou nepopsatelnou radost, děkuju vám za to, naplňuje mě pocitem štěstí sledovat vás na VAŠÍ cestě (vy holky víte, o kom mluvím). A pokud tyto řádky čte někdo, kdo má pocit, že se v tom všem jen plácá a nedokáže se sebou nic udělat, řeknu vám jen jednu věc - DOKÁŽETE TO, KDYŽ BUDETE CHTÍT.

Mám Vás ráda a děkuju.

Vaše Jana

4 komentáře:

  1. Janičko, mám slzy v očích a posílám velikánské DĚKUJI ❤❤❤❤❤❤❤❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko a já z Tebe mám velikánskou RADOST!!! ❤️❤️❤️

      Vymazat
  2. Já jsem nejvíc na světě ráda, že jsem Tě mohla poznat (i když zatím jen virtuálně, ale kdo ví... 😊), hltám každý Tvůj příspěvek, každou fotku a moc a moc se těším na všechny změny, které Tě čekají. Věřím, že tohle je jen začátek, protože Ty máš Janičko obrovský potenciál! 😍 Děkuji za to, jaká jsi, a že jsi tady pro nás! 🌹 Pro mě jsi inspirací č.1! 😍😘❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klarinko ty zlaticko moje, ty jsi me znovu rozbrecela ❤️Dekuju za krasna slova a za duveru 😘🌷

      Vymazat