pondělí 19. února 2018

(Nejen) běžecké plány na rok 2018

MŮJ PRVNÍ PŮLMARATON - HRADEC KRÁLOVÉ 2015

     Když přemýšlím o tom, že si ho letos zaběhnu, tak nejde nemyslet na první půlmaraton, který mám za sebou. Konal se v říjnu 2015 a neplánovala jsem to vůbec. Že bych to mohla zkusit jsem si vymyslela cca měsíc a půl před začátkem akce. Nejsem takový ten sportovec, co si zaběhne dvacet kiláků a pak může ještě půl hodiny skákat přes kaluže. Ne, já si zaběhla dvacet kiláků a na zbytek dne mě to vesměs pokaždé položilo (do postele, mezi polštáře, nic co nechceš:)). Tak tedy v té době jsem běhala často, ale žádné dálky. Pravidelně 5-8km, výjimečně 10-15km. Víc nic. Neřešila jsem čas, ale pamatuju si, že jsem byla na cca 5:30/ 1 km.
Tehdy mi kdosi řekl, že když uběhnu 10, uběhnu i 20 kilometrů (je to pravda mimochodem) a tak jsem si řekla, že to zkusím.
     Byl to zážitek. Vůbec jsem se neřídila tím, co radím každému, kdo začíná s během - nepřepal začátek. Ehmm, přepálila jsem ho samozřejmě. A byla to blbost. Když ze sebe člověk vydá veškerou energii na začátku, tak ten konec stojí za prd. Platí to myslím i o mnoha dalších oblastech v životě. Lepší je nasadit pozvolné tempo, aby ten závěr byl WOOOW a ne umíráček :) Prvních 5 km jsem zvládla za svůj do té doby nejlepší čas (nějakých 24 min), dalších 15 km byla (relativně) pohoda, kolem Hradce nádherná příroda, ten dav lidí co tě žene dopředu, v ten den navíc svítilo slunce a i když byla zima, tak bylo krásně a na běh vlastně tak akorát. Spousta stanovišť, na kterých ses mohl(a) napít (což jsem v určité fázi hodně oceňovala, i když jsem si na své výběhy nikdy pití nebrala).  Poslední dva kilometry byly ovšem utrpení nejvyššího stupně, vlastně už jsem spíš jen šla, neběžela, dělala jsem si čím dál častěji pauzy, což je nejvíc nejblbější věc, co můžeš udělat.  Úžasný ovšem bylo, jak ti, kteří běželi, mě povzbuzovali, ať do toho šlápnu. Je to fajn být s někým naladěný na stejné vlně a na takové akci máte stejně naladěných lidí kolem sebe opravdu víc než dost. Chtěla jsem to celé zvládnout pod 2 hodiny, což se mi  nepovedlo. Nijak to ale nezmenšilo radost z toho, že jsem to celé absolvovala, protože zážitek to byl nezapomenutelný ve všech směrech.



JAK JSEM (NE)TRÉNOVALA

     Jak už jsem říkala, půlmaraton jsem si "vymyslela" na poslední chvíli, takže nebylo mnoho času na nějaký trénink. Přesto jsem se ale snažila trochu hýbnout zadkem a "vyzkoušet si" nanečisto, že těch 20 km zvládnu. Běhala jsem cca 4-5x týdně. 1x týdně jsem si dávala 5km, kdy jsem se snažila tak trochu o rychlost (v průměru jsem byla na 5 min / km) - vy kteří běháte kilák pod čtyři minuty tohle ani nečtěte :))). Častěji jsem pak běhala 10-15km. A jednou týdně 22 km. Vyšlo mi to na asi pět těch delších dvacetikilometrových výběhů, do začátku půlmaratonu. Dařilo se mi držet čas na 1hod 55min. Nebylo to žádné organizované trénování, spíš zkouška, jestli to uběhnu. A ano, uběhnu, hurá.



JAK TO BUDU MÍT LETOS?

     Jsem člověk, který bere věci hodně pocitově (někdy bohužel, někdy Bohu dík), takže přesně v tomhle duchu pojedu i dál, protože jinak to asi ani neumím, když to vezmu dlouhodobě. Běhat budu i nadále podle své chuti, energie, časových možností. Svou trasu si o nějaký ten kiláček natáhnu, to je jasné. V roce 2015 jsem absolvovala několik různých společných běhů (nerada říkám závodů). Začala jsem s Night Run na 5km, pak následovalo několik místních běhů na 8-9km, tři charitativní běhy na 10km a půlmaraton. Nutno podotknout, že i když jsem o to nijak zvlášť neusilovala, tak se mi čas zlepšoval s každým dalším "závodem". Od té doby (tj. 2 roky...uff, letí to), neběhám ani na čas, ani nenaháním kilometry. Běhám jen pro radost. Běhám, abych si vyčistila hlavu. Abych byla chvíli sama se sebou. Abych mohla vypnout. Abych mohla nemyslet na nic (což mi při běhu vlastně ale tak nějak stejně nejde, to mi připomíná...někdo nějaké fajn tipy na hudbu do sluchátek, u které přemýšlet nejde? :)) Občas si ani nezapínám běžeckou aplikaci. Protože proč? Běhám své tři trasy 5, 7, 10 km...vím, jak jsou dlouhé. Je mi jedno jestli je uběhnu o minutu rychleji nebo pomaleji. Neměla jsem v tomto směru teď (čti poslední dva roky) žádné ambice se zlepšovat. To zní děsně, že? Ale je to tak, prostě jsem to neřešila a neřeším. Nicméně ANO, LETOS CHCI SVŮJ DRUHÝ PŮLMARATON ZVLÁDNOUT POD 2 HODINY. Takže ta čísla zase řešit začnu :)

KDY A KDE?

Jeden tip už mám, ale vědět Vám dám, až si budu stopro jistá :) Každopádně bude to letos a venku bude teplo!

PROČ VZNIKL TENTO NÁPAD?

     Z velké části za to může naše běžecká výzva a Vy všichni, kteří jste její součástí. Moc mě to baví a vnitřně hřeje, ale mrkla jsem do kalendáře a čas je neúprosný, výzva se blíží ke konci a mě to je tak nějak líto. Není vůbec vyloučené, že něco podobného ještě letos vymyslíme (spíš je to dost pravděpodobné:)), ale potřebuju nějaký menší větší hnací motor, aby bylo prostě za čím běžet obrazně řečeno, chápeš mě, ne?



POJĎ DO TOHO SE MNOU

     Klid, nemyslím půlmaraton, ani maraton. Mám na mysli tu chuť se posunout o krůček dál. Ať už je Tvým cílem cokoliv. Nemusí to být nutně běh, ale může. Pojď do toho se mnou, pokud:

- si chceš letos zaběhnout svůj první závod (na délce nezáleží)
- chceš zlepšit svůj běžecký čas
- chceš uběhnout delší trasu, než co jsi běhal(a) do teď
- tomu chceš dát pravidelnost, která Ti chybí
- jsi nikdy neběhal(a) a chceš začít
- jsi nikdy necvičil(a) a chceš začít
- se chceš naučit něco nového
- chceš trávit svůj čas aktivněji než dosud
- chceš posunout svou hranici 

     Budu šťastná, když se mezi Vámi najdou tací, kteří i dál budou své aktivity sdílet pod hashtagem   #behamesmialmou a budeme tak moct sledovat naši snahu a pokrok a když to bude třeba, tak se i trochu vyhecovat, ať už se to týká jakékoliv oblasti. Jak říkám, nemusí to být běh. Pokud máš něco, co Tě láká a ještě jsi nezačal, tak tohle je přesně ono, kdy začít. Já bych se třeba letos chtěla ještě naučit bruslit (anooo, vím, že jsem poslední člověk na planetě Zemi, kdo to neumí :))...ale budu to umět a moje rozbitý kolena budeš moct vidět právě pod #behamesmialmou :))


Těším se na celou tuhle cestu, kterou mám před sebou, protože jak víme, je důležité umět se radovat z maličkostí. Tohle jsou pro mně určitě ty chvilky, kdy radost a hezký pocit mám a mít budu. A těším se na Vás všechny, kteří se budete hýbat se mnou. Jak jste na tom Vy? Máte pro letošní rok nějaké plány a sny? Něco, co byste si rádi splnili? Budu ráda, když se o to se mnou podělíte, ať už tady, nebo na instagramu či facebooku :)

Mějte se krásně!

J.

2 komentáře:

  1. Hned jak bude tepleji tak mám určitě v plánu začít zase běhat:). Sice ne maraton ani nic podobného, ale aspoň se budu hýbat někde jinde než při cvičení doma:D. Skvělý článek!
    Windy pink style

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné a motivační :-) Ale mě běhat stejně nedonutíš :-D

    OdpovědětVymazat